Zámek Žleby
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Kutná Hora. Obec leží asi 18 km jihovýchodně od Kutné Hory a 7 km východně od Čáslavi.
Historie:
Hrad byl na tomto místě založen patrně v roce 1265, ovšem první písemná zmínka o něj až z roku 1289. První písemná zmínka o obci je z roku 1278. Původní středověký hrad měl dvoudílnou dispozici a předhradí. Hradní jádro mělo lichoběžný půdorys, který se překrývá s dochovanou zámeckou budovou. Umístění paláce v nejzazší části ostrožny napovídá, že se jednalo o hrad bergfritového typu. Mohutné zdi nejstaršího paláce se dochovaly v jižním křídle zámku. Podobně silné fragmenty zdí i se zbytkem brány jsou patrné také ve vnější zdi severního křídla. Hradní jádro obíhal parkán. V roce 1362 panství získal Motliboh z Heřmanec. V letech 1370 - 1388 hrad vlastnili páni z Vartenberka, poté jim byl odebrán za účast na odboji proti králi Václavu IV.. Posléze hrad vlastnil Milota ze Svinčan. O roku 1394 byl hrad opět v rukou krále. V roce 1396 hrad získávají páni z Opočna. v roce 1401 hrad získal Jindřich Lacembokov z Chlumu. Roku 1402 jej však dobyl král Zikmund a zastavil jej Oldřichovi z Hradce. Od něj ho v roce 1406 koupil Petr Zmrzlík ze Svojšína. Na začátku husitských válek byl hrad obležen a byla uzavřena dohoda o předání hradu. V roce 1421 se novým majitelem stal Hašek z Valdštejna a Dětenic. Tento pán patřil k umírněné straně husitů, která se snažila domluvit s králem Zikmundem. Proto byl v roce 1427 hrad radikálnější stranou husitů znovu obléhán, ale také dobyt a pobořen. V důsledku husitských nepokojů byl hrad posílen trojicí polookrouhlých bašt. V roce 1431 si hrad nárokoval Jan Měštecký z Dobrušky a Opočna. V roce 1436 král Zikmund hrad zastavil Jiřímu z Dubé a Vízmburka. Hrad byl opraven a upraven do pozdně gotického stylu. Následně majetek v roce 1450 přešel na Hlaváče z Dubé a z Třebechovic. Po nich panství zdědily v roce 1469 páni z Janovic a Chlumce. V roce 1483 majetek sňatkem přešel na Jana Špetleho z Prudic. V roce 1510 se panství dostalo do rukou Žehustickým z Nestajova, kteří jej však již roku 1522 postoupili Bohdaneckým z Hodkova, kteří je rozšířili o řadu vesnic. V roce 1575 je ovšem opět prodáno Chotouvským z Nebovid. Patrně za jejich éry byl hrad upraven do renesanční podoby a bylo postaveno východní křídlo. Jednopatrový až dvoupatrový zámek zachoval půdorysnou dispozici středověkého hradu. Měl renesanční arkády, klenby v některých přízemních místnostech a sgrafity. V roce 1615 zámek koupil Heřman Černín z Chudenic ale již v roce 1622 je vyměnil na jiný majetek s italským důstojníkem Františkem de Magni. Tento důstojník však zámek roku 1625 prodal Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy. V roce 1634 se zámek opět stal královským majetkem. Od krále je v roce 1636 koupil Leonard Helfried z Meggau. V roce 1662 byl zámek opět prodán Janu Františkovi z Kaiserštejna. V roce 1723 zámek kupuje Karel Jáchym z Bredy. Následně jej v roce 1736 koupil Josef František ze Schönfeldu. V roce 1746 přešel sňatkem na Adama Auersperga. V roce 1754 proběhla pozdně barokní přestavba zámku. V roce 1849 se iniciovala přestavba zámku do novogotického slohu. Zámek byl opatřen novodobými hradbami s četnými věžemi. Byla zbudována zámecká kaple. Upravovalo se také předzámčí a hospodářské budovy. Zámek získal svoji dnešní podobu malebného a romantického sídla. Barokní čestný dvůr byl upraven na zahradu. K budově na západní straně budovy byla přistavěna dvoupatrová věž s gotizujícími štíty. Nádvorní arkády byly částečně zaskleny. Ve stejné době byl také zbudovaný anglický park. Při budování parku bylo využito strmého hradního svahu i kaňovitého meandru řeky Doubravy. V parku se nachází přemostěný vodopád, kterým do Doubravy ústí říčka Hostačovka a šumící splav pod zámkem. V parku byla pěstována spousta květin. V parku se nachází také řada historizujících staveb, které navazují na zámecké budovy a dotvářejí tak romantickou atmosféru celého sídla. Park také volně přechází do rozsáhlé obory. Východní křídlo zámku bylo od konce 19.století přístupné pro veřejnost. V roce 1942 zámek zdědila Marie z Trauttmannsdorfu. V roce 1945 byl zámek na základě dekretů prezidenta republiky zestátněn. Ve druhé polovině dvacátého století zámek spravovalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, které jej zpřístupnilo veřejnosti. Avšak část interiérů sloužila jako sklad inventáře věcí z jiných památkových budov. Zámek je od roku 2002 chráněn jako Národní kulturní památka.
Natáčení:
Slasti otce vlasti, Pozor straší, Královský slib, O Šípkové Růžence, Kouzla králů, Nejkrásnější hádanka, Tři bratři, Nejlepší přítel, O Vánoční hvězdě
Majitelé:
1.královský majetek (1265 - 1362, 1394 - 1396, 1634 - 1636)
2.Motliboh z Heřmanec (1362 - 1370) šlechtic
3.Páni z Vartenberka (1370 - 1388) šlechtický rod
4.Milota ze Svinčan (1388 - 1394) šlechtic
5.páni z Opočna (1396 - 1401, 1431 - 1436) šlechtický rod
6.Jindřich Lacembokov z Chlumu (1401 - 1402) šlechtic
7.Oldřich z Hradce (1402 - 1406) šlechtic
8.Petr Zmrzlík ze Svojšín (1406 - 1421) šlechtic
9.Hašek z Valdštejna a Dětenice (1421 - 1431) šlechtic
10.Jindřich z Dubé a Vízmburka (1436 - 1450) šlechtic
11.Hlaváčové z Dubé a Třebechovic (1450 - 1469) šlechtický rod
12.páni z Janovic a Chlumce (1469 - 1483) šlechtický rod
13.Jan Špetleh z Prudic (1483 - 1510) šlechtic
14.Žehustičtí z Nestajova (1510 - 1522) šlechtický rod
15.Bohdanečtí z Hodkova (1522 - 1575) šlechtický rod
16.Chotouvští z Nebovid (1575 - 1615) šlechtický rod
17.Heřman Černín z Chudenic (1615 - 1622) šlechtic
18.František de Magni (1622 - 1625) důstojník, šlechtic
19.Jan Rudolf Trčka z Lípy (1625 - 1634) šlechtic
20.Leonard Helfried z Meggau (1636 - 1662) šlechtic
21.Jan František z Kaiserštejna (1662 - 1723) šlechtic
22.Karel Jáchym z Bredy (1723 - 1736) šlechtic
23.Josef František ze Schönfeldu (1736 - 1746) šlechtic
24. Auerspergové (1746 - 1942) šlechtický rod
25.Marie z Trauttmannsdorfu (1942 - 1945) šlechtična
26.Československá republika (1945 - 1960)
27.Československá socialistická republika (1960 - 1990)
28.Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)
29.Česká republika (od 1993)
Fotografie: