Zámek Vyškov
Geografie:
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě, které leží na řece Hané, téměř uprostřed Moravy na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a Hornomoravského úvalu, asi 35 km severovýchodně od Brna.
Historie:
První písemná zmínka o vsi je z roku 1141. Kolem roku 1200 už patrně gotický hrad na okraji vsi stál, neboť na hradě na sídlil již roku 1201 jistý Jakub, úředník krále Přemysla Otakara I. V roce 1248 byl Vyškov povýšen na město a roku 1318 připadl olomouckým biskupům. Za husitských válek zůstal Vyškov věrný biskupství a proto byl místní hrad v roce 1427 dobyt a zpustošen. V roce 1449 byl však obnoven, tehdy měl poschodí a věž, ale za uherských válek ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1457 v obnově hradu i samotného města pokračoval biskup Tas Černohorský z Boskovic. Hrad byl rozšířen o další křídlo. V roce 1468 byl hrad poškozen vojskem Jiřího z Poděbrad, neboť město kladlo odpor. Hrad rozšířil roku 1487 biskup Jan Filipec. Na počátku 16.století přebudoval biskup Stanislav Thurzo hrad v renesanční zámek a současně u něj zřídil i zámeckou zahradu. Zámek s zahrada byly pravděpodobně velmi honosné, o honosnosti svědčí to, že ji při morové epidemii v Uhrách biskup nabízel králi Vladislavovi II. pobyt na zámku. Poté zámek sloužil jako kněžské vězení. V roce 1619 se na něm usadila silná biskupská posádka a stavovské vojsko si za pomoci občanů vynutilo jeho kapitulaci. Za třicetileté války bylo město dvakrát obsazeno a v roce 1643 švédskými vojsky vypáleno, současně byl také poškozen i zámek se zahradou a celé vyškovské panství bylo vylidněno. Zámek byl znovu vystavěn za Karla II. z Lichtenštejna. Přestavba probíhala ve dvou etapách v letech 1665 - 1675 a 1680 - 1682. Zámek měl dvě věže s přilehlou zdí, zdí obehnanou zahradu mimo hradby města, ale v jejich těsném sousedství. V zámku vznikl nový trakt, byla v něm umístěna mincovna i obrazárna a nacházel se v něm i divadelní sál. Se zámkem byla upravena také zahrada do podoby barokní italské zahrady s lodžií, sloupořadím a fontánou, která byla větší než je dnes. Rozvoj města i panství zastavila další rána, která Vyškov postihla v osmdesátých letech 17.století, kdy v této oblasti řádil mor, který trval až do začátku 18.století. Zámek v roce 1753 postihl požár a od té doby chátral. V roce 1774 v něm byla zřízena vojenská nemocnice a později se stal sídlem biskupských úřadů a obydlím úředníků. Po roce 1848 došlo v Rakouském císařství k emancipaci židovského obyvatelstva, díky čemuž došlo k rozvoji židovské komunity i ve Vyškově, kde pobývali ojedinělé rodiny už od roku 1322. V roce 1885 byla ve městě zřízena synagoga, v roce 1888 židovský hřbitov a v roce 1891 byl založen modlitební spolek povýšen na židovskou náboženskou obec. V roce 1917 zámek znovu zasáhl požár a proto byl znovu upraven. Mezi lety 1923 - 1925 proběhla elektrifikace města. V roce 1928 olomoučtí arcibiskupové zámek prodali městu a byla v něm zřízena Zemská hospodyňská škola. Po celá dvacátá léta probíhala židovská migrace do velkých měst, takže ve Vyškově zůstalo jen několik desítek židovských rodin. V roce 1935 byl ve městě zřízen vodovod a v roce 1936 v něm vznikla Vojenská posádka, která je součástí města dodnes. Během druhé světové války mělo být město centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého cvičiště a střelnice. Město se mělo stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Kvůli tomuto úmyslu bylo vydáno nařízení o vystěhování třiceti tří obcí Drahanské vrchoviny. V roce 1940 Vyškov dostal dokonce německého vládního komisaře. Během německé okupace bylo zbývající vyškovské židovské obyvatelstvo deportováno do Terezína a posléze do vyhlazovacích táborů, kde byla velká část z nich zavražděna. Na konci druhé světové války zasáhly boje Vyškov tak moc, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi a 30.dubna jej osvobodila Rudá armáda. Na zámku v zadní budově byla v roce 1948 otevřena obrazárna. Během let 1951 - 1954 probíhala generální oprava objektu a od roku 1954 jsou v zámku umístěny expozice okresního muzea.
Zajímavosti:
V roce 1605 na zámku zasedal moravský zemský sněm. V roce 1696 na zámek zavítala moskevská delegace, která byla na návštěvě u císaře ve Vídni, kde se jednalo o politické alianci. V roce 1734 se zámek sjeli hosté kardinála Wolfganga Hannibala ze Schrattenbacha, olomouckého biskupa a neapolského místokrále. V roce 1800 na něm nocoval maršál Suvorov, před bitvou u Slavkova. V roce 1805 se na něm konala schůzka rakouského císaře Františka I. s ruským carem Alexandrem I.
Majitelé:
1. Církevní majetek (1200 - 1928)
2. Město Vyškov (1928 do teď)
Fotografie:
