Zámek Úsov

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na pomezí střední a severozápadní Moravy v podhůří Hrubého Jeseníku na potoce Doubravka. Město leží asi 5 km severovýchodně od Mohelnice a 7 km severozápadně od Uničova.

Historie:

Starý dřevěný hrad získal za svou věrnost a pro úspěšné odražení Tatarů roku 1241 Idík ze Švábenic. Mimoto dostal povolení kolonizovat celou oblast. Celou oblast tvořil rozsáhlý komplex lesů. První písemná zmínka o Úsově je z roku 1260. Za pánů ze Švábenic byl hrad přestavěn do gotické podoby francouzského stylu, umožňující aktivní obranu. Hrad byl situován na výběžku náhorní planiny, ze tří stran jej obklopovaly příkopy a ze severovýchodu ho chránil vysoký val. Hrad měl původně šest válcovitých věží. V roce 1276 jej však museli tito majitelé vydat králi Přemyslu Otakaru II.. V roce 1330 Jan Lucemburský hrad zastavil pánům ze Šternberka. Za jejich držení bylo v roce 1343 pod hradem založena městečko. V roce 1350 se opět vrátil do majetku panovníka. V roce 1408 bylo městečko s hradem zastaveno Pánům z Kurovic. V roce 1416 bylo panství zastaveno Janovi Vlašimovi. Za pánů z Vlašimi došlo k přestavbě a rozšíření hradu. Byly postaveny především dvě věže. Panství se zároveň stalo jedním z nejbohatších na Moravě. Po vymření rodu roku 1513 panství získal Ladislav z Boskovic. Roku 1520 hrad rozšířily o renesanční prostory. Páni z Boskovic se však potýkaly s finančními problémy, proto se více začaly zajímat o naleziště drahých kovů v podhůří Jeseníků. Výsledky těžby nepřinesly kýžené výsledky. V roce 1547 postoupil panství svému bratranci Janu Jindřichu Černohorskému z Boskovic. V roce 1572 se panství vrátilo do rukou pánů z Boskovic, kteří však již roku 1597 vymřely po meči. Majetek tak sňatkem přešel na Lichtenštejny. V roce 1643 městečko i s hradem vypálili Švédi. Hrad byl provizorně opraven. Z původního hradu se dochovaly především hradby zpevněné válcovými věžemi, zvýšené pro potřeby dělostřelby. Z renesanční přestavby se dochovaly klenby v zámecké budově a některých hospodářských budov. V letech 1688 - 1699 byl v areálu hradu vybudován barokní palác. Do zámku se vstupuje z jihozápadní strany po kamenném mostě přes hluboký hradní příkop. Nad hranatou věží a jižním opevněním je třípatrový zámecký palác s obdélníkovým půdorysem a se schodištěm. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Průčelí zámku je osazeno třípatrovým rizalitem. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončená cibulovým krytem s lucernou a hodinovým strojem. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Lichtenštejni však na zámku nepobývali, zajížděli sem pouze sporadicky za účelem lovu zvěře a Úsov se tak stal pouze sídlem správy panství. V 18.století byla postupně odstraněna podoba původního opevnění na západní straně, kde byl objekt rozšířen a ohrazen novou zdí s malými hranolovými věžemi. Na okraji ostrohu byl postaven dům kastelána a byl podepřen masivní podpěráky. V roce 1751 a potom v letech 1761 - 1762 sloužila část zámku jako ošetřovna raněných vojáků. V roce 1848 byla na Úsovský zámek umístěna lesnická škola. V roce 1867 se škola přemístila jinam, ale její sbírky byly ponechány v Úsovském zámku. V roce 1898 bylo do zámku umístěno lesnické a lovecké muzeum s rozsáhlými sbírkami z loveckých výprav na našem území ale také do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Rozšířila se také knihovna a umělecké exponáty. V letech 1911 - 1914 fungovala na zámku obchodní mlynářská škola a v meziválečném období obecná škola. Lichtenštejnové drželi panství do roku 1945. V roce 1951 byl zámek svěřen do správy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Od roku 1964 je zámek chráněn jako Národní kulturní památka. V roce 1967 zámek do své správy převzal Vlastivědný ústav v Šumperku. Zámek se však nacházel v havarijním technickém stavu a proto byl v roce 1983 pro veřejnost uzavřen až do roku 1990, kdy probíhaly nutné opravy. Od roku 1995 je celý areál v majetku města Úsov.

Majitelé:

1.Švábeničtí ze Švábenic (1241 - 1276) šlechtický rod

2.královský majetek (1276 - 1330, 1450 - 1408)

3.Šternberkové (1330 - 1350)

4.Páni z Kurovic (1408 - 1416) šlechtický rod

5.Jankovští z Vlašimi (1416 - 1513) šlechtický rod

6.Páni z Boskovic (1513 - 1547, 1572 - 1597) šlechtický rod

7.Černohorští z Boskovic (1547 - 1572) šlechtický rod

8.Lichtenštejni (1597 - 1945) šlechtický rod

9.Československá republika (1945 - 1960)

10.Československá socialistická republika (1960- 1990)

11.Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)