Hrady a zámky České republiky

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě. Město leží na řece Moravě asi 54 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem.

Historie:

 V 11.století pravděpodobně za vlády Břetislava I. v letech 1034 - 1055 vzniklo v této oblasti, pravděpodobně na místě dnešního zámku rozsáhlé strážní hradiště. Toto hradiště bylo chráněné prameny řeky Moravy, při přechodu cesty z Uher do Čech. První písemná zmínka o hradišti je z roku 1046. Roku 1228 bylo zanikající hradiště obnoveno a přestavěno na středověký, kamenný, gotický hrad, zároveň při něm bylo založeno město Hodonín. Hrad byl založen na nepravidelném oválném půdorysu, vymezeném na severní, západní a jižní straně rameny řeky Moravy. Hrad měl tedy obranou devízu, kterou tvořilo jeho umístění na nevysokém ostrohu nad řekou Moravou a jejím umělým ramenem, vzájemně propojenými vodními kanály. Jediná přístupová cesta byla z východní strany, kudy vedla cesta do Uher a kterou posléze přeťal oblouk vodního příkopu. Jádro hradu mělo nepravidelný lichoběžníkový tvar s obvodovou zástavbou. Obvodové zdi byly místy silné až dva metry. Další důležitou součástí opevnění byly dlouho zemní sypané valy. Hrad byl totiž nejen strážcem cesty z Uher do Čech, ale také strážcem zemské hranice. Kvůli své poloze byl ve své době proto považován za vodní pevnost. V roce 1301 přijal král Václav II. uherskou šlechtu, která mu nabídla uherskou korunu, protože se stal nově zvoleným Uherským králem. V roce 1372 byl na hradě domluven sňatek syna Karla IV. Zikmunda s uherskou princeznou Marií. V roce 1421 bylo za strachu před husity opevnění hradu výrazně posíleno, nedlouho poté jej však císař a král Zikmund Lucemburský zastavil svému stoupenci Stiborovi ze Stibořic. Toto opatření však nepomohlo a hrad se roku 1431 dostal do rukou husitského přívržence Jana z Vrbna. Husité z něj podnikali válečné výpravy do Uher. V roce 1436 jej vlastnil Čeněk Papák z Mošnova a v roce 1451 jej získal Václav Sudlice, od nějž jej koupil v roce 1453 nazpět král Ladislav Pohrobek. Roku 1456 hrad oblehl a dobyl Jan z Mošnova. Během vlády Jiřího z Poděbrad, patrně již roku 1458 byl hrad z rukou Papáků vyjmut a získal jej Jan Kuna z Kunštátu. Páni z Kunštátu celkově opravili jeho opevnění po následcích obléhání. Roku 1511 hrad dostal do dědičného držení Vilém z Pernštejna, který jej však jako věno daroval své dceři a jejímu muži Jindřichu z Lipé. Páni z Lipé nechali gotický hrad přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek s vodním opevněním, takže nadále působil spíše jako hrad. V průběhu 17.století bylo panství několikrát dobyto a v důsledku toho téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálily uherští povstalci. Roku 1614 Hodonín získal Zdeněk Žampach z Potštejna, za něhož byl však hrad roku 1621 vypálen vojskem Gábora Bethlena. Roku 1616 se mu to již nepodařilo, protože v té době už existovaly sypané zemní bastiony kolem hradu. Katastrofa byla dokonána v roce 1645, kdy opevnění hradu neodolalo švédské armádě. V roce 1649 hrad vyženil Bedřich z Oppersdorfu, který jej musel nákladně opravit a nejspíš jej v důsledku toho nechal přestavět na skromný přízemní barokní zámek. V roce 1692 zámek získali Lichtenštejnové, kteří jej přestavěli na jednopatrový trojkřídlý lovecký zámek s nevelkým nádvořím a barokní bránou. Na jihovýchodní straně z něj vystupoval hranatý útvar, tedy hlavní masivní hranolová věž. Nad branou v severním křídle se tyčila vysoká věž s dřevěným ochozem. Později se zámek stal však jen sídlem hospodářských úřadů a začal proto pomalu ztrácet svoji sídelní funkci. Roku 1742 byl dobyt pruskou armádou. V roce 1762 hodonínské panství i se zámkem koupil František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie. Mezi lety 1783 - 1787 v jeho blízkosti byla zřízena tabáková továrna. Roku 1802 zámek i s továrnou vyhořel a v té době byly první pokusy o založení muzea. Po této tragédii byla část továrny přestěhována do Louky, část zámeckého areálu se postupně odstranila a větší část se začlenila do nové tabákové továrny postavené v letech 1819 - 1821, původní vzhled si zachovaly pouze hospodářské budovy zámeckého areálu. Díky tomu se v roce 1892 se v Hodoníně konala národopisná, umělecká a hospodářská výstava. V roce 1903 zámecký areál získala Společnost Slovenského muzea v Hodoníně, jejíž činnost ale přerušila první světová válka. Poslední zbytky samotného zámku zanikly v roce 1914. K obnově muzejní činnosti došlo až po vzniku Československa. Krajinská výstava z roku 1922 se stala základem pro vznik Masarykova muzea. Muzeum fungovalo až do září 1938. Za druhé světoví války bylo muzeum násilně vyklizeno, sbírky byly uschovány v Občanské záložně a odborné škole pro ženská pohlaví. Německý vládní komisař žádal spolek o předání sbírek za účelem zřízení městského muzea. Sbírky však německým úřadům vydány nebyly. Ovšem válka v Hodoníně nevedla pouze k problémům s uložením sbírek z muzea, ale také ke ztrátě pěti lidí pracujících v národním odboji. Hodonín byl v roce 1944 bombardován a v důsledku toho byl poškozen cukrovar, který byl založen v roce 1886. O celé město byly na sklonku války svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12.dubna 1945. Roku 1948 byl provizorně a drobně opraven poškozený cukrovar, cukrovarnictví nebylo novými mocipány považováno za těžký průmysl a proto toto odvětví šlo do ústraní a kvůli potřebě těžkého průmyslu ve městě byla v letech 1951 - 1958 uvedena do provozu elektrárna. V roce 1948 po těžkých jednáních s místním národním výborem a po konfliktu s Místním akčním výborem Národní fronty mohlo muzeum přesídlil opět na zámeček, kde mu však byly přiděleny pouze tři místnosti a od roku 1954 se jednalo o Městské muzeum. Od roku 1964 se muzeum soustředilo na dělnické hnutí, těžbu nafty a lignitu. Následně se stalo muzeem Okresním a Hodonínska. V roce 1977 vznikla v Hodoníně také Zoologická zahrada. Okolí bývalého zámku bylo upraveno na přelomu 70 a 80.let minulého století. Od té doby se jedná o moderní v přízemí jednopatrovou a v patře dvoutraktovou, trojkřídlou budovu. V roce 1990 získalo muzeum zpět svoje jméno a s tímto jménem se obnovila dokumentace osobnosti, jež mu dal jméno. Došlo také k rozšíření sbírek, které se zaměřují na život a dílo, tohoto muže. Od 18.května 1997 se v budově zámečku nachází expozice T.G.Masaryk a rodný kraj. Budova cukrovaru byla v roce 2005 stržena a na jejím místě vzniklo nákupní centrum. 24.června 2021 prošlo severozápadní a severní částí města tornádo. Poškodilo 100 domů, odneslo střechu sportovní haly a poškodilo i zoologickou zahradu.

Zajímavosti:

7.3.1850 se v Hodoníně narodil první Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Natáčení:

Děti zítřků

Majitelé:

1. Královský majetek (1034 - 1421, 1453 - 1456, 1762 - 1918)

2. Stibor ze Stibořic (1421 - 1431) šlechtic

3. Jan z Vrbna (1431 - 1436) šlechtic

4. Papáci z Mošnova (1436 - 1451, 1456 - 1458) šlechtický rod

5. Václav Sudlice (1451 - 1453) šlechtic

6. Páni z Kunštátu (1458 - 1511) šlechtický rod

7. Vilém z Pernštejna (1511) šlechtic

8. Páni z Lipé (1511 - 1614) šlechtický rod

9. Žampachové z Potštejna (1614 - 1649) šlechtický rod

10. Oppersdorfové (1649 - 1692) šlechtický rod

11. Lichtenštejnové (1692 - 1762) šlechtický rod

12. Československá republika (1918 - 1939, 1948 - 1960)

13. Protektorát Čechy a Morava (1939 - 1945)

14. Československá socialistická republika (1960 - 1990)

15. Česká a Slovenská federativní republika (1990 - 1992)

16. Česká republika (1993 - do teď)

Fotografie: