Zámek Čechy pod Kosířem

12. 6. 2024

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Prostějov, která leží zhruba 10 km severozápadně od Přerova, při úpatí vrchu Velký kosíř v národopisném regionu Haná.

Historie:

První písemná zmínka o obci pochází ze 12.století, z roku 1141. Od roku 1305 byla obec majetkem dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci. Ve 14.století, pravděpodobně od roku 1359, na místě dnešního zámku stála vodní tvrz obklopena dvěma rybníky. Polovinu tvrze i část obce vlastnil Lúček z Čech a druhá byla majetkem pánů z Kunštátu. Koncem 14.století, pravděpodobně v roce 1396 panství sjednotil Velislav z Meziboře. Roku 1398 koupil značný podíl panství i tvrz Čechy pod Kosířem koupil Ješek Puška z Kunštátu a Otaslovic, který majetek rozdělil mezi své sny. Roku 1416 tvrz i okolí koupil od Heralta Pušky z Otaslavic a Doubravice šlechtic Jindřich z Kravař a Plumlova. Roku 1466 si jeho vnučku vzal Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice, tím vyženil i panství. Jeho dceru si vzal Vratislav I. z Pernštejna a po jeho smrti roku 1490 zdědil i vyženěné panství. Majetek poté získal roku 1490 Vilém II. z Pernštejna, který začal expandovat do východních Čech, takže se o Moravu už tak nezajímal. Tvrz v obci se proto k roku 1512 uvádí jako pustá. V roce 1550 koupil Čechy pod Kosířem od Pernštejnů místodržící nejvyššího písařství Markrabství moravského vladyka Matyáš z Hartunkova a založil nové panství, jehož středem učinil právě Čechy pod Kosířem. Ve druhé polovině 16.století, pravděpodobně v roce 1570 vybudoval novou renesanční tvrz ve tvaru L, která stála s největší pravděpodobností na místě jižního a západního křídla dnešního zámku. Od roku 1583 byli majiteli tvrze Pivcové z Hradčan, Haugvicové z Biskupic, Podštatští z Prusovic, Sedlničtí z Choltic a Skrbenští z Hříště. V letech 1707 - 1716 tvrz vlastnili Lichtenštejnové, za nichž byla v letech 1708 - 1716 přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek. V letech 1716 - 1732 patřilo panství Antonínu Dominikovi Winklerovi z Winkelsbergu, v letech 1732 - 1753 Adamu Hynkovi Berchtoldovi a v letech 1753 - 1768 Jiřímu Antonínu Grechtlerovi, který v roce 1768 panství prodal Emanuelu Tellezu Menezesovi da Silva - Tarouca. V roce 1810 zahájili rekonstrukci zchátralého východního křídla a nechali strhnout věž. Hlavní průčelí bylo upraveno do neoklasicistního vzhledu a kolem zámku vznikl anglický park. Následně zámek v letech 1839 - 1843 nechali přestavět v pozdně klasicistním slohu a zároveň nechal rozšířit původní barokní zahradu a přeměnit ji v rozsáhlý krajinářský park s rybníky, kanály, alejemi a jeskyní. Park doplnily romantické stavby, jako novogotická rozhledna, skleník a zahradní altán. Hlavní vstup do zámku byl přenese do západního křídla, ke kterému byli přistavěny dvě hranolové věže. Na jižní straně se z hlavního sálu mohlo sejít po schodišti do parku. V letech 1852 - 1853 se v sousedství zámku postavila pseudogotická oranžerie, také vznikla vstupní sloupová hala s trojramenným schodištěm. V letech v 1854 - 1855 bylo na východní straně zámku přistavěno nové křídlo se stájemi v přízemí. V letech 1872 - 1936 byl zámecký park obohacen sortimentem dřevin. V roce 1892 nechali vybudovat zámeckou kapli v prodlouženém východním křídle. Začátkem 20.století bylo průčelí upraveno snížením věžových rizalitů a na jižní straně byla nad vstupem vytvořena atika s balustrádou alegorickými sochami. V letech 1904 - 1906 byly provedeny úpravy exteriérů i interiérů. V roce 1905 byly nevhodně sníženy věžky na západní straně a parto bylo nahrazeno mansardovou střechou. Poslední majitel rodu se vždycky hlásil k české národnosti, takže v roce 1942 se panství dostalo do správy velkoněmecké říše. V roce 1945 byl zámek i celý majetek rodu vyvlastněn na základě Benešových dekretů československým státem, protože všichni ostatní členové rodu za války přijali německé občanství. V letech 1957 - 2011 byl hlavní sál zámku otevřen jako pamětní síň pro veřejnost, ale ve zbytku zámku byla až do roku 2005 internátní škola a dětský domov, takže za komunistického režimu byl obnoven pouze již zchátralý park a to až v roce 1987 a možná i proto se zámek i s parkem se stal v roce 1988 kulturní památkou. Opravy samotného zámku začali až po revoluci, konkrétně v roce 1995 kdy byla věžkám vrácena jejich empírová podoba a započala oprava fasád zámku, nejprve na jižní a západní straně a v roce 1996 i na východní straně. Od roku 2008 zámek i parkem získal pod správu Olomoucký kraj. V roce 2011 započala důkladná rekonstrukce zámku a dubna 2016 je zámek i parkem zpřístupněn veřejnosti.

Zajímavosti:

V letech 1846 - 1871 na zámku pobýval významný český malíř Josef Mánes, který zde i tvořil.

Natáčení:

Zámek nekonečno

Majitelé:

1. Církevní majetek (1305 - 1359)

2. Páni z Kunštátu a Lúček z Čech (1359 - 1396) šlechtický rod a šlechtic

3. Velislav z Meziboře (1396 - 1398) šlechtic

4. Páni z Kunštátu a Otaslovic (1398 - 1416) šlechtický rod

5. Páni z Kravař a Plumlova (1416 - 1466) šlechtický rod

6. Páni z Kunštátu a Líšnice (1466 - 1490) šlechtický rod

7. Pernštejnové (1490 - 1550) šlechtický rod