Hrad Olomouc
Geografie:
Hrad se nachází ve stejnojmenném městě, které leží ve východní části České republiky v nivě řeky Moravy.
Historie:
Nejstarší nálezy o pobydu lidí na území města pocházejí z doby před 40 tisící lety. Existence osídlení území města se táhne přes dobu kamennou, měděnou, bronzovou, železnou, římskou až k stěhování národů. V 5 nebo 6.století našeho letopočtu se na toto území dostaly první lidé slovanského původu. V letech 623 - 659, tedy v období Sámovi říše, asi 1,5 km jižně od nynějšího historického centra města vzniklo opevněné slovanské hradiště, tedy nejstarší doložené hradiště na území České republiky. Z období Velké Moravy jsou dochovány zprávy o založených kostelích a opevněném hradišti, přičemž nevíme, zda se jednalo o starší jen upravené z období Sámovi říše, nebo zda bylo postavené nové. Toto slovanské hradiště se nacházelo na Petrském a Václavském pahorku v blízkosti nejstaršího kostela sv. Petra. Po pádu Velké Moravy roku 907, kdy Mojmír II. zemřel v boji proti Maďarům, začali ovládat toto území čeští Přemyslovci. Ve druhé polovině 10.století hradiště kontrolovalo dálkovou obchodní stezku. V letech 999 - 1018 olomouckou oblast dobyl polský kníže Boleslav I. Chrabrý, čehož jsou svědky zbytky polského typu opevnění v části zaniklého hradiště. Roku 1019 dobyl Olomouc zpět kníže z rodu Přemyslovců Břetislav I. V letech 1021 - 1063 se na Václavském pahorku vyčlenil samostatný přemyslovský okrsek s okrouhlou věží. V roce 1048 olomoucký úděl svěřil svému synovi Spytihněvu II. První písemná zmínka o Olomouci je ovšem až z roku 1055 v Kosmově kronice a ve stejném roce byl nalezen jeden ze Spytihněvův denárů. Roku 1063 bylo knížetem Vratislavem II. oficiálně zřízeno olomoucké biskupství v kostele sv. Petra, které se nacházelo v Předhradí. Hlavní kostel v Olomouci byl tehdy kostel sv. Maří Magdalény. V této době se Olomouc stala rezidencí údělných olomouckých knížat, takže je zcela logické že zde stál i hrad. Hrad v Olomouci se vyvinul ze slovanského hradiska, které se rozkládalo na celém předhradí. Hrad stvořil dřevěný patrový palác obdélného půdorysu, který stál na zděné podezdívce. Celý areál byl opevněn ais 5 metrů širokým valem s hlinito-kamenným jádrem, přičemž vnější i vnitřní stěnu valu zabezpečovaly silné svislé zídky, navíc jej doplňovala palisáda. Vznikla tak ohrazená plocha, kterou chránily na severu a výhodě strmě stoupající srázy. Šíje k předhradí byla překopána hlubokým příkopem a do hradu se vstupovalo od západu trasou z Mlčochovy ulice. Roku 1100 se sídlo olomouckých údělných knížat přemístilo definitivně na dnešní Dómské návrší, kde byl v letech 1107 - 1110 založen románský kostel sv. Václava na nejvýchodnějším cípu už stávajícího hradního opevnění. Právě výstavba baziliky znamenala prolomení dosavadního opevnění, což podmínilo odchýlení osy chrámu o 30°. To způsobilo že se severně od kostela terén svažoval směrem ke skalnaté hraně srázu a proto byl vyrovnán navážkou. Současně s budováním kostela se začal stavět i komplex kapituly po jeho severní straně. Severní křídlo tvořila honosná budova, asi biskupství. Východní stranu tvořilo obydlí kapituly a západní spojovací chodba mezi palácem a severní věží kostela. Celá stavba byl ovlivněna porýnskou stavební hutí. Hrad se tehdy začal členit na východní okrsek a západní knížecí se společnou provozní částí. Celá výstavba souvisela s přenesením biskupství od sv. Petra ke katedrále sv. Václava. Chrám sv. Václava se svými monumentálními rozměry v té době řadil mezi největší neklášterní kostely na našem území a významem se řadil na stupnici hned za Pražský hrad a Vyšehrad. Roku 1131 se z baziliky stala biskupská katedrála. V roce 1201 vymřela větev olomouckých údělných knížat, přešla správa olomouckého údělu přímo na krále a tak jej obývali moravští markrabí. Hrad tehdy sice ztratil sídelní funkci, ale zůstala mu vojenská a správní funkce. V roce 1204 hrad podlehl hroznému požáru a v důsledku toho byl opevněn románskou kamennou hradbou, jejíž části se dochovaly dodnes v jihovýchodní části úseku, kde tvoří severní zakončení dvorků domů a opěrnou zeď. Současně s hrabou byla vybudována i okrouhlá, zřejmě obytná věž na okraji svahu, která se dochovala jako kaple sv. Barbory. Roku 1226 byl založen dominikánský konvent u sv. Michala. Roku 1230 byla založen Minoritský klášter v místech starého tržiště na předhradí. Mezi lety 1239 - 1248 bylo založeno Královské město Olomouc, které před západními hradbami původního hradiště založil král Václav I. Město vzniklo sloučením tří samostatných osad. Roku 1240 byl založen klášter sv. Kláry Kunhutou ze Žerotína. Roku 1246 byl založen první olomoucký špitál sv. Antonína. Roku 1253 oblehla Olomouc vojska uherského krále Bély IV., kterým padla za oběť většina osad, klášter hradisko a snad i opevněné město Olomouc. Ve druhé polovině 13.století začala církevní funkce hradu převažovat nad sídelní a zeměpanskou. V té době zanikl knížecí palác, který byl přestavěn na purkrabství a začala být přestavována bazilika do raně gotické podoby. Roku 1257 byl založen kostel sv. Mořice. Roku 1261 dál král Olomouci privilegium na postavení kupeckého domu a pořádání trhů. Z roku 1287 pochází také první zmínka o klášteru dominikánek. Kolem roku 1306 vnikla při západním průčelí katedrály kaple sv. Anny. Roku 1306 byl vedle kapitulního děkanství zavražděn král Václav III. V roce 1314 předává král Jan Lucemburský Olomouci privilegium prvního města na Moravě. Z roku 1351 jsou první písemné zmínky o dláždění ulic a náměstí. Za vlády Lucemburků ve druhé polovině 14.století bylo opravováno opevnění a zasypán příkop, který hrad odděloval od předhradí. Byl zbořen románský komplex až na severní a západní obvodovou zeď a to do tohoto místa byl vestavěn nový gotický ambit. Stavby patřící panovníkovy postupně chátraly a přebírala je církev, čímž hrad pozbyl funkci pevnosti. Roku 1381 měl markrabě Jošt Moravský neshody s biskupem v důsledku čehož nechal vypálit katedrálu. Roku 1398 zasáhl Olomouc nejničivější středověký požár. Z roku 1403 jsou první zmínky o židovské komunitě v Olomouci. Roku 1409 byla dokončena stavba nové radnice. V roce 1422 povolil městu král Zikmund Lucemburský razit mince. Olomouc byla dvakrát obléhána husitskými vojsky a v roce 1422 a 1425. V letech 1427 - 1437 plenila Olomouc husitský vojska. V roce 1451 ve městě kázal italský kazatel, který dal podnět k pogromu na židovské obyvatelstvo, v důsledku čehož byli Židé z města v roce 1454 vyhnáni. V 16.století se biskupské sídlo přesunulo z Václavského návrší na Předhradí a hrad se stal součástí kapitulního děkanství, díky čemuž význam hradního okrsku ještě poklesl. V 17 a 18.století se všechny objekty hradu nebo tehdy už církevních objektů přestavěli do barokní podoby. V roce 1642 úspěšně obléhali město Olomouc švédská vojska v rámci třicetileté války. V letech 1642 - 1650 město okupuje švédská vojska a Olomouc se stává největší Švédskou základnou v Evropě. V roce 1643 se císařská armáda poprvé pokouší o zpětné dobytí obsazené Olomouce. V letech 1644 - 1645 obléhaní Olomouce císařskými vojsky. V roce 1650 švédská armáda opouští Olomouc po zaplacení reparací. V roce 1655 prohlašuje zdevastované město císař Ferdinand III. pevnostním městem. V roce 1679 byla císařem Leopoldem I. ve městě založena Právnická fakulta. V letech 1741 - 1742 probíhala okupace města pruskou armádou, během války o rakouské dědictví. V roce 1748 byla založena vojenská nemocnice Olomouce. V roce 1758 se Olomouc se ubránila druhému pruskému obléhání, polepšil se městský znak a bylo jí uděleno právo používat titul Královského hlavního města. V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. V 19.století se všechny objekty hradu nebo tehdy už církevních objektů přestavěli do novogotické podoby. V roce 1841 do města přijel první vlak z Vídně v roce 1845 odjel z města první vlak do Prahy. V letech 1848 a 1849 během revoluce ve Vídni zde sídlil císař se svým dvorem. Během tohoto pobytu abdikoval Ferdinand I. ve prospěch svého synovce Františka-Josefa I. Místní posádkou, dvorskou komorou a vládou bylo plánováno vojenské potlačení revoluce. V roce 1862 byla místní nemocnice povýšena na Moravskou zemskou nemocnici a v roce 1899 k ní byla přistavěna nová porodnice. 28.září v roce 1929 bylo náměstí, tedy hradní prostor před katedrálou sv. Václava pojmenováno Václavské náměstí. V letech 1939 - 1945 okupovalo město Německá armáda. 15.března 1939 bylo zatčeno 800 židovských mužů z nich někteří byli převezeni do koncentračního tábora Dachau, následně bylo v 1942 - 1945 z města odvezeno 3498 Židů do Terezína a poté do vyhlazovacích táborů na východě. V letech 1945 - 1946 bylo vysídleno německé obyvatelstvo města, které tehdy čítalo asi čtvrtinu městské populace. Od konce šedesátých let minulého století se uvažovalo o rekonstrukci hradu a jeho zpřístupnění veřejnosti. V rámci rekonstrukce byl prováděn stavebně-historický, umělecko-historický a archeologický průzku. Během průzkumu bylo nalezeno asi 20 000 raně středověkých artefaktů, které byly uloženy do sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci. V letech 1974 - 1980 bylo k městu připojenu 15 okolních obcí a plošná rozloha města vzrostla asi na trojnásobek a stalo se tak stotisícovým velkoměstem. V roce 1988 byl Zdíkův palác, nebo také Přemyslovský, zpřístupněn veřejnosti. V roce 1997 město zasáhla katastrofální povodeň. V roce 1998 bylo v budově hradu založeno Arcidiecézní muzeum a slavnostně bylo otevřeno v červnu 2006. V roce 2024 se město připravilo na předvídanou katastrofální povodeň, která trápila Olomoucký kraj. Přes třetí povodňový stupeň zůstala řeka Morava ve svém korytě s výjimkou městské části Chomoutov, kde překonala mobilní protipovodňovou stěnu a tato městská část zažila stoletou vodu, která se rozlila do ulic městské části i do okolí.
Zajímavosti:
V roce 1767 v Olomouci pobýval Wolfgang Amadeus Mozart a zkomponoval tady 6.symfonii. V roce 1851 se u městské pevnosti konaly vojenské manévry za přítomnosti Františka-Josefa I. a ruského cara Mikuláše I. V roce 1921 město navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1995 město navštívil papež Jan Pavel II. a svatořečil zde Zdislavu z Lemberka a Jana Sarkandera.
Majitelé:
1.Velkomoraští vládci (833 - 907)
2.Česká knížata (907 - 1182)
3.Moravská markrabata (1182 - 1918)
4.Československá republika (1918 - 1938, 1945 - 1960)
5.Říšská župa Sudety (1938 - 1945)
6.Československá socialistická republika (1960 - 1990)
7.Federativní Česká a Slovenská republika (1990 - 1992)
8.Česká republika (1993 - do teď)
Fotografie:
