Hrad Buchlov

12. 12. 2021

Geografie:

Hrad stojí na jednom z nejvyšších kopců Chřibů nad městečkem Buchlovicemi a zdaleka viditelný z Dolnomoravského úvalu.

Pověst:

Vznik hradu je opředen mnoha pověstmi, které se dlouho tradovaly a pronikaly i do prvních publikací o něm. Nejvíce se udržovala pověst o královně Markomanů Fridegildě z konce 4 století n.l. Byla to horlivá křešťanka a když v lesích při lovu nalezla v jeskyni pohanský oltář boha lovu Bucha, nechala jej zničit a místě tohoto nálezu nechala vybudovat hrad, který dostal stejné jméno.

Další pověsti spojují hrad s dobou Velkomoravské říše a s obdobím bezprostředně následující, asi s 9 a 10.stoletím. Hrad měl mít v těchto dobách úlohu důležité vojenské pevnosti, předpolí, které prý nechal vybudovat kníže Svatopluk k ochraně Velehradu.

Další pověst se opět váže k období Velkomoravské říše a to konkrétně ke kouřimskému vévodovi Mstivojovi, který roku 889 porazil Moravy a vtrhl do země. Kníže Svatopluk měl nechat postavit nové pevnosti v blízkosti Velehradu a zpevnit tak blízký lovecký hrad Buchlov, který pak zůstal pevnou záštitou střediska říše.

Historie:

Všechny výše zmíněné pověsti, jsou zcela pochybné, ukazují ale nepochybně na starší tradici, která se vázala k místu, na němž hrad vznikl. Svědčí o tom především samo položení hradu v sousedství starého kultovního střediska na sousedním kopci Modle, navíc se zdá že poloha hradu byla vhodná k vybudování pevnosti. Pro starší osídlení mluví i sousední Holý kopec, který byl osídlen nejspíš už v pravěku. Je možno přijmout názor, že na místě pozdějšího Buchlova vznikl obranný bod již v době knížete Břetislava, který nechal vybudovat systém strategických hradů a opevněných míst proti sousední uherské říši. Řada míst v okolí se uvádí již roku 1131. Počátky hradu se datují do první poloviny 13.století. Hrad byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí a tzv. loveckým právem. Lovecké právo totiž vzniklo v první polovině 13.století i na jiných místech na ochranu panovnických lesů a lesního bohatství. Funkce hradu byla hospodářská, ale jednalo se také o správní středisko. Ke vzniku hradu se dá počítat první zpráva o Buchlovicích je z roku 1270. O výstavbě středověkého hradu svědčí i dodnes dochované pozdně románské stavební prvky. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže. Východní stranu pozdně románského hradu chránila hranolová obytná věž, k níž na západě přiléhal podélný palác situovaný od východu k západu s velkou síní v patře a s jihovýchodním nárožím svázaným věžovitě stavením a s představenou průjezdní budovou v přízemí. Ještě dále na západě stála další hranolová věž, kdežto severní stranu obepínala hradba. Další tentokrát už gotická stavební činnost, přinesla výstavbu hradní dvoupatrové kaple v osmdesátých letech 13.století po vzoru st. Chapelle královského hradu v Paříži, jež zaujala patro průjezdní budovy paláce. První písemná zmínka o hradu je ale až z roku 1300 a je spojena se jménem Protivy z Buchlova, který byl na hradě pravděpodobně pukrabím. Hrad byl sice královským majetkem ale byl často zastavován, roku 1406 za krále Václava IV. pánům z Linchtenštejna, kteří hrad spravovali do roku 1422, kdy jej postoupili králi Zikmundovi výměnou za Podivín, snad v souvislosti s tím, že v okolí bylo silné husitské hnutí. Roku 1425 byl hrad zastaven panu Romanovi z Vítovic. Roku 1437 jej začali spravovat páni z Mošnova. Roku 1465 je vystřídali páni z Vajtmile. Roku 1467 jej král Jiří z Poděbrad zastavil pánům z Landštejna, ale ještě téhož roku jej obsadil uherský král Matyáš Korvín. Roku 1475 držel hrad Albrecht Kostka z Postupic. Roku 1478 získal hrad Jan Boček z Kunštátu, ale již roku 1481 jej získali zpět páni z Postupic. Roku 1487 hrad získal Ctibor Tovačovský z Cimburka. Roku 1498 získávají hrad páni ze Zahrádky, za nichž došlo k velkým stavebním úpravám objektu. Bylo vystavěno severní křídlo s pozdně gotickými arkýři. Na severní straně byl vybudován pozdně gotický trakt místností, z nichž vyniká rytířský sál, dochované křížové i síťové klenby dodnes ukazují na mistroství stavitelů. Současně vyrostla i severní válcová bašta. Veškerá úprava se přizpůsobila změněným požadavkům obrany a nové vojenské technice. Roku 1511 král král Vladislav II. Jagellonský hrad daroval do vlastnictví Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby proti Turkům. Roku 1520 jej Arkleb Trnavský z Boskovic prodává Václavu ze Žerotína a roku 1544 Janu Ždánskému ze Zástřizl. Nový majitel rozšířil hrad novými stavbami a přístavbami v renesančním slohu, zejména přehradím a válcovou věží Andělkou. Na hradě byla zbudována rozsáhlá knihovna, protože Zástřizlové procestovali mnoho zemí Evropy. Páni ze Zástřizl se aktivně zapojili do stavovského povstání na straně vzbouřenců a při konfiskaci ztratili značnou část majetku. Roku 1649 získávají hrad sňatkem Petřvaldští z Petřvaldu. Nebezpečí uherských a tureckých vpádů si vynutilo v letech 1662 - 1663 vybudování obranného raně barokního bastionu s portálem, který chránil obnovenou první vnější hradní bránu, uvnitř hradu vzniklo nynější první nádvoří, hradní nádvoří doplnila arkádová chodba na nádvoří u severního traktu paláce a arkády v patře, ještě se upravil vstup z předhradí do druhého nádvoří s bránou. Celá tato úprava svědčí o dlouho trvající obranné funkci hradu. V letech 1672 - 1673 vznikl kostelík sv. Barbory na protějším kopci. Roku 1691 byl upraven vstup z předhradí do druhého nádvoří. V 18.století obranná funkce hradu končí, roku 1701 byl dostavěn reprezentační zámek v nedalekých Buchlovicích. Roku 1737 se na hradě dělaly už jen menší úpravy, hlavně v interiérech, které měly sloužit k pohodlnějšímu bydlení. Roku 1751 se majitelé hradu natrvalo přestěhovali do zámku v Buchlovicích a hrad již nebyl dále upravován a od té doby byl hrad využíván jen zřídka a to zejména v zimním období. Roku 1763 vymřel rod Petřvaldů po meči a roku 1800 i po přeslici. Roku 1800 hrad získal poslední majitelé z rodu Berchtoldů z Uherčic sídlících v Buchlovicích, kteří hrad pouze udržovali. Za jejich držení došlo k zmodernizování hradních interiérů a vybudování přírodovědné a historické rozsáhlé sbírky. Roku 1896 utrpěl hrad po úderu blesku velkým požárem rozsáhlé škody, byl ale opraven. Roku 1931 byl hrad opět po úderu blesku poškozen a záhy zase opraven. Po roce 1945 se hrad stal na základě Benešových dekretů majetkem československého státu. Od roku 1968 je chráněn jako kulturní památka. Roku 2002 je zapsán do seznamu národních kulturních památek a od roku 2003 je spravován Národním památkovým ústavem.

Natáčení:

Zlozor, Poklad rytíře Miloty, O statečném kováři, Četnické humoresky, Sen o krásné panně, Bathory, Zázračný nos, Jako letní stín

Majitelé:

1.Královský majetek (1131 nebo 1300 - 1511)

2.Páni z Buchlova (1300 - 1406) šlechtický rod

3.Lichtejnštejnové (1406 - 1422) šlechtický rod

4.Páni z Vítovic (1425 - 1437) šlechtický rod

5.Páni z Mošnova (1437 - 1464) šlechtický rod

6.Páni z Vajtmile (1464 - 1467) šlechtický rod

7.Páni z Landštejna (1467 - 1475) šlechtický rod

8.Páni z Postupic (1475 - 1478, 1481 - 1487) šlechtický rod

9.Páni z Kunštátu (1478 - 1481) šlechtický rod