Zámek Velké Meziříčí

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na západě Moravy v okrese Žďár nad Sázavou. Město leží asi 32 km východně od Jihlavy a 46 km západně od Brna na soutoku řek Oslavy a Balinky.

Historie:

První písemná zmínka o městečku je z roku 1281, kdy hrad který se v něm nacházel držel Znata z Meziříčí. Městečko se nacházelo na strategickém místě, na křižovatce obchodních cest vedoucích z Brna do Jihlavy. Původní hrad stál na místě dnešního zámku a sloužil k ochraně města. Hrad měl tři obranné věže, bašty a dvojitý hradební val. V roce 1399 získal hrad Lacek z Kravař. V roce 1415 se na hradě sešla vysoká moravská šlechta, aby se přihlásila k Husovu učení a tím podpořila jeho při na kostnickém koncilu. Proto Lacek z Kravař hrad přebudoval, čímž navýšil jeho odolnost proti útokům. Z tohoto období se dochoval palác na skále s malým nádvořím a hradní opevnění, v jižní části pak vřetenové schodiště s gotickou křížovou klenbou. V roce 1424 hrad patřil k nejvýznamnějším husitským opěrným bodům na Moravě. V roce 1425 se panství vrátilo do rukou pánům z Meziříčí a Lomnice. Hrad byl přebudován, hlavně jeho východní křídlo, z té doby pocházejí arkády se schodištěm a malba stěn. Předhradí bylo zpevněno pásy hradeb se třemi věžovými branami, několika válcovými nárožními věžemi a bastiony a obehnáno příkopem. Následně panství roku 1528 koupili Pernštejnové. Roku 1548 Ferdinand I. povýšil městečko na město. V roce 1552 však panství postoupili Zikmundu Heldtovi z Kementu, který zemřel v roce 1564. Jeho žena poté nechala hrad přebudovat v renesanční zámek chráněný předhradím. Zámek dostal čtyřkřídlou dispozici kolem obdélníkového nádvoří, zdobeného arkádami. V roce 1585 panství získali Berkové z Dubé. Za třicetileté války bylo město osmkrát vypleněno. V roce 1649 panství koupil Rudolf Kounic, ale již v roce 1676 je získali Ugartové. Ugartové bezohledně zvyšovali povinnosti poddaných a vedli četné spory i s městem. V roce 1723 velký požár zničil nejen značnou část města, ale také zámek. V letech 1724 - 1730 byl proto přestavěn do barokního stylu. Z barokní přestavby vyniká vstupní křídlo se sloupovím a reprezentační místnosti prvního patra. Zámek se naposledy prodal v roce 1735 Leopoldu Šlesvicko-Holštýnskému, po jeho smrti v roce 1742 zámek zdědila jeho dcera provdaná za vévodu z Quastally. Po ní panství vlastnily její dcery. Po její smrti v roce 1812 tak panství přešlo na Lichtenštejny, pak roku 1834 přešlo sňatkem na Lobkovice. Lobkovicové podnikly pseudogotické úpravy objektu, který tak dostal současnou podobu. V roce 1886 město získalo vlakové spojení postavením trati. V roce 1908 panství zdědil František Harrach, který na zámku hostil v roce 1909 arcivévodu Františka Ferdinanda. V souvislosti s touto návštěvou byl zámek elektrifikován. Následně panství zdědila jeho dcera provdaná Podstatzká-Lichtenštejnová. V roce 1945 bylo zavražděno prchajícími německými vojsky zabito osmapadesát občanů města. Zámek byl znárodněn v roce 1948 jistou dobu složil jako zdravotnické zařízení. Železniční trať z města byla v roce 1953 prodloužena a postavilo se nové nádraží, díky čemuž se část trati přeložila na území města. V restitucích v roce 1995 zámek získali poslední majitelé zpět, kteří je vlastní dodnes. V prostorách zámku se mimoto nachází část expozic muzea Velké Meziříčí.

Natáčení:

Jarmareční bouda

Majitelé:

1.Páni z Lomnice a Meziříčí (1281 - 1399, 1425 - 1528) šlechtický rod

2.Páni z Kravař (1399 - 1425) šlechtický rod

3.Pernštejnové (1528 - 1552) šlechtický rod

4.Heldtové z Kementu (1552 - 1585) šlechtický rod

5.Berkové z Dubé (1585 - 1649) šlechtický rod

6.Rudolf Kounic (1649 - 1676) šlechtic

7.Ugartové (1676 - 1735) šlechtický rod

8.Leopold Šlesvicko-Holštýnský (1735 - 1742) šlechtic

9.vévodové z Guastally (1742 - 1812) šlechtický rod