Zámek Uherčice

25. 10. 2023

Geografie:

Zámek se nachází se stejnojmenné obci v okrese Znojmo. Obec leží asi 9 km severně od rakouského města Drosendorf a 14 km západně od Vranova nad Dyjí.

Historie:

O nejstarších dějinách obce a době, kdy v ní vznikla tvrz dodnes nic přesnějšího nevíme. První písemná zmínka o obci, ve které se nacházela zřejmě původní románská tvrz, je v darovací listině z roku 1310, kdy stala majetkem klášteru cisterciaček v Oslavanech. V první polovině však ves zpustla v důsledku husitských nepokojů. Roku 1493 toto panství od krále Vladislava II. Jagellonského získali Krajířové z Krajku. Půda na vyvýšeninách panství byla písčitá, v nížinách byla zase bohatá na humus, všude ale bylo dostatek jílu a vápence. Ve vodách po celém panství se nacházelo mnoho ryb. Na paství převládaly jehličnaté lesy, z části doplněné listnatými polesími. Ovocnářství nehrálo u poddaných žádnou velkou roli, ovocné stromy se objevovaly kolem cest. Roku 1495 začali Krajířové stavět novou tentokrát gotickou tvrz a znovu vystavěli i ves. Tvrz byla patrně trojkřídlá jednopatrová budova s ohradní zdí na západní straně, chráněnou příkopem. Mezi lety 1552 - 1564 Krajířové tvrz přestavovali na renesanční zámek se zahradou. Byl postaven lichoběžníkový dvůr s dvoupatrovými renesančními arkádami. Současně vznikl i východní arkádový dvůr, přístupný branou s věží. Roku 1564 panství koupili Štrejnové ze Švarcenavy, za kterých byl zámek přestavěn téměř do současné podoby. Od té doby zámek tvoří starý palác s obytnou věží ve východní části areálu. Dále následovala první fáze výstavby jižního a severního křídla, která byla uprostřed své délky propojena příčnou zdí s dvoupodlažní arkádou směřující do hlavního nádvoří. Jižně od nového křídla vzniklo arkádové nádvoří s hranolovou věží, kterou se do zámku vcházelo. Západní prostranství patřilo hospodářským budovám a skladům. V areálu zámku se nacházel také pivovar. Se vznikem pivovaru souvisí i výstavba třech rybníků v blízkosti zámku, kdy dva z nich sloužily jako přívod vody. Zámek měl hostinec, lihovar, dále pak cihelnu a vápenku. Mimoto se v těchto hospodářských částech zámku nacházela také vrchnostenská správa služebnictva. Poté se přebudoval východní trakt na obloukové podloubí, v patře s kolonádou v toskánském stylu. Jižní stranu doplnil ateliér se zahradou a rosariem. Úpravou do renesanční podoby prošla také obytná věž a černá kuchyně. V údolí zámeckého parku se hospodařilo na mlýně. Zámek zůstal v držení Štrejnů až do roku 1628, kdy panství koupili Berchtoldové. Za Berchtoldů kolem roku 1670 probíhaly barokní úpravy, tehdy byl čestný dvůr a také interiéry byly vyzdobeny bohatou štukovou výzdobou. Jihovýchodně od zámku byl zbudován francouzský park s oranžérií. Roku 1692 panství získali Heisslerové z Heitersheimu, kteří provádí finální barokní úpravu interiérů. Roku 1731 panství kupuje Antonín Izaiáš Hartig. Po něm panství získává roku 1764 jeho příbuzný Jan Jindřich Nimptsch. Roku 1768 se však panství opět prodává a získává jej rod Collaltů. Collaltové provedly v zámku klasicistní úpravy, mimoto nechali upravit původní francouzský park do přírodně krajinářské podoby a severně od zámku nechali zbudovat anglický park s romantizujícími stavbami, ze kterých se dochval jen obelisk a umělá zřícenina. V 19.století a v první polovině minulého století panství prosperovalo, ale po vystěhování německého obyvatelstva se situace změnila. Collaltové si majetek podrželi až do konce druhé světové války, poté jim byl zkonfiskován. Zámek po druhé světové válce sloužil Pohraniční stráži a několik let fungoval jako tábor nucené práce. Nacházel se v pohraničním pásmu, takže komunistický režim uvažoval o jeho jeho srovnání se zemí, avšak areál byl veliký natolik, že by to stálo nemalé finanční prostředky, takže k tomuto záměru naštěstí nedošlo. Od roku 1979 spravovali zdevastovaný zámecký areál památkáři a od roku 1987 Jihomoravské muzeum ve Znojmě. V roce 1995 převzal správu zámku Národní památkový ústav, který je v roce 1996 zpřístupnil a zahájil jeho postupnou rekonstrukci. V roce 2002 byl zámek zapsán na seznam Národních kulturních památek.

Natáčení:

Nebojsa, Řád, Svatojánský věneček, Hodinářův učeň

Majitelé:

1.církevní majetek (1310 - 1493)

2.Krajířové z Krajku (1493 - 1564)

3.Štrejnové ze Švarcenavy (1564 - 1628)

4.Berchtoldové (1628 - 1692)

5.Heisslerové z Heitersheimu (1692 - 1731)

6.Antonín Izaiáš Hartig (1731 - 1764)

7.Jan Jindřich Nimptsch (1764 - 1768)

9.Collaltové (1768 - 1945)

10.Československá republika (1945 - 1960)