Zámek Oslavany

3. 6. 2024

Geografie:

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Brno venkov, které leží na řece Oslavě, asi 25 km jihozápadně od Brna a 3 km severozápadně od Ivančic, na okraji Boskovické brázdy.

Historie:

Osídlení této oblasti spadá už do období neolitu, avšak první písemná zmínka o Oslavanech je až z roku 1104. Oslavany tehdy byly zemědělskou a vinařskou obcí. V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida, vdova po prvním pánu z Myslibořic a Miroslavi, založila první ženský klášter Vallis sanctea Mariae na Moravě. Tento klášter byl vysvěcen roku 1228 olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. V roce 1388 klášteru hrozilo zřícení, protože byl ve špatném stavu. V roce 1423 když Moravou táhl Žižka, tak byl klášter vážně poškozen, nebo vypálen husity a celé jedno století tak jen živořil. Právo vlastnit jej získal od krále Vladislava Jagelonského v roce 1471 Vilém z Pernštejna, ovšem nadále v něm zůstávaly cisterciačky. Zkázu kláštera završil požár z roku 1516 a cisterciačky jej roku 1525 opustily a přemístily se do Starého Brna. V roce 1526 král Ferdinand I. klášter odebral brněnské obci a zastavil jej zemskému hejtmanovi Janu Kunovi z Kunštátu. Roku 1549 udělil tento zástavní statek pražskému purkrabímu Volfu Krajíři z Krajku spolu s částkou na zvelebení zpustlého zboží. V roce 1577 koupili panství Althanové, kteří zahájili radikální přestavbu kláštera na renesanční zámek. Roku 1583 byl opraven klášterní kostel a zmenšen, protože byl upraven na zámeckou kapli. Následně bylo západně od kláštera postaveno nové patrové dvoukřídlé sídlo a v roce 1590 byly do nádvoří vloženy arkády. Součástí areálu byl i renesanční špýchar k uskladnění obilí s ohradní zdí a branou do zahrady. V 17 a 18.století Althanové na zámku založili hudební seminář, kde působil italský skladatel Carlo Abbate. Po porážce stavovského povstání roku 1620 bylo Oslavanské panství Althanům zabaveno a předáno Františkovi z Ditrichštejna. Avšak roku 1621 získal panství zpět Michal Adam z Althana, který byl však katolík. Roku 1654 se panství dostalo sňatkem do rukou Mollartů, kteří však zámek i s klášterem prodali klášteru Králové v Brně. Následně byl zámek barokně upraven a roku 1712 nechala abatyše Maria Rosa postavit osmihrannou věž se zvonem. Roku 1783 byl oslavanský zámek i s klášterem jako následek josefínských reforem zkonfiskován, takže připadal císařské komoře. V letech 1783 - 1973 se v okolí Oslavan také těžilo uhlí, takže tato oblast měla poté spíše hornický charakter. Roku 1789 získal oslavanské panství do pronájmu vídeňský finančník Jan Nepomuk rytíř Scharff. Tento pán nechal na objektu klasicistně upravit fasády, při jižní budově postavil schodišťový trakt a založil zámeckou zahradu. V roce 1830 se na objektu prováděli další stavební úpravy. V roce 1885 byl zámek prodán Gomperzům, kteří na zámku shromáždili velkou sbírku uměleckých předmětů. Tito majitelé prováděli nedestruktivní úpravy, např. vyměnili točité schodiště pro služebnictvo, opravili a upravili pokoje pro služebnictvo a mnohé další. V letech 1913 -1993 pracovala ve městě Elektrárna Oslavany, takže město mělo průmyslový charakter, proto se o něj zajímaly nacisté i komunisté. Rodina Gomperzů vlastnicí oslavanské panství byla židovského původu, tudíž jí byl roku 1939 majetek zabaven nacisty. Během druhé světové války prostory zámku využívala německá armáda jako kasárny a veškerý cenný inventář byl proto v důsledku toho odvezen do Rakouska a následně do Německa. Po druhé válce byl zámek jako německý majetek zabaven státem a tím začala postupná devastace objektu. Nejdřív na něm sídlila armáda, poté se v něm nacházela ubytovna pracovního tábora, který se na zámku nacházel v letech 1949 - 1951. Poté objekt sloužil jako internát, národní výbor, mateřská škola ale celkově sloužil spíše jako skladiště. Největší ranou pro objekt bylo však jeho umístění do jednotného zemědělského družstva. Vedle zámecké kašny se nacházel druhý nejstarší dub na Moravě, který byl však odstraněn, protože zavazel traktorům. Během komunistické vlády byla ovšem roku 1958 opravena věž zámecké kaple a roku 1965 zámecká střecha. Roku 1964 byly Oslavany povýšeny na město a v roce 1988 byl místní zámek zapsán na seznam kulturních památek Československé a posléze České republiky. V roce 1993 přešel zdevastovaný zámek do majetku města a od roku 1996 probíhá jeho renovace v rámci programu záchrany architektonického dědictví. Opravily se střechy, arkády, věž na kaplí a odstranily se zbytky necitlivých archeologických průzkumů. Rekonstruuje se západní křídlo, kde se v současnosti nachází zámecký pivovar a restaurace. Probíhá také rekonstrukce jižního křídla, kde se nachází muzeum hasičské, hornické a energetické.

Natáčení:

Četnické humoresky

Majitelé:

1. Královský majetek (1104 - 1471, 1783 - 1789)

2. Vilém z Pernštejna (1471 - 1526) šlechtic

3. Jan Kuna z Kunštátu (1526 - 1549) šlechtic

4. Volf Krajíř z Krajku (1549 - 1577) šlechtic

5. Althanové (1577 - 1620, 1621 - 1654) šlechtický rod

6. František z Ditrichštejna (1620 - 1621) šlechtic

7. Mollartové (1654) šlechtický rod

8. Církevní majetek (1654 - 1783)

9. Scharffové (1783 - 1885) šlechtický rod